Lapání po dechu v národním parku Nevado de Toluca

Nevado de Toluca nebo taky Xicnantécatl je čtvrtá nejvyšší hora v Mexiku. Jak sama druhá část názvu napovídá, tato už vyhaslá sopka se nachází poblíž města Toluca, odkud je to zase poměrně blízko (cca 70km) do hlavního města.  Národní Park, nebo tedy spíš to, co ještě před dvěma lety byl národní park a teď už je to oficiálně Chráněná krajiná oblast (Área de protección de fauna y flora) začíná už na úpatí sopky a zahrnuje tak nejen obrovský kráter se dvěma překrásnými jezery uprostřed něj, ale i neuvěřitelnou kamenitou měsíční krajinu kolem a jehličnaté lesy v nižších polohách.

Průměrná roční teplota osciluje mezi -4 a 12 stupni, tudíž připravte se na zimu a především ledový vítr. Pro Mexičany je nejpřitažlivější udělat si výlet na Nevado v zimním období, to je od prosince do února, protože jak už pro změnu první část názvu napovídá (nevado= zasněžený), vrcholek sopky se celý pokryje sněhem a ten je pro průměrného občana Mexika, kde prostě na většině území nezasněží a nezasněží, jak je rok dlouhý, zdrojem nekonečné radosti a obdivu. My jsme si udělali s kamarády výlet minulý rok v září (samozřejmě na můj nápad se tam podívat se na mě nejdřív udiveně podívali a nevěřícně se zeptali, proč tam chci jet, když tam v září určitě ještě nebude sníh a tudíž nemá cenu tam vůbec jezdit) a alespoň tam nebylo tolik lidí. Poměrně jednoduše se dá dojet autem až téměř k samému vrcholu (však taky mexický styl turistiky se vyznačuje snahou nachodit toho co nejméně), jenom poslední cca 2 km ke kráteru, kde se nachází Sluneční a Měsíční jezero (Lago del sol a Lago de la Luna), musíte dojít po svých. Vzhledem k tomu, že během pár desítek minut vyjedete autem z příjemných 2200 m n. m. do výšek hodně přesahujících 4000 (nejvyšší Pico de Fraile dosahuje 4680 m n. m.), aniž by tělo mělo šanci se nějak adaptovat na nové prostředí, prvních pár kroků se člověk klátí jak opilý a pro nedostatek kyslíku lapá po dechu. Po chvíli si sice trochu zvykne, ale i tak jsou zastávky každých 100 m nutné a stoupání je obtížnější než obvykle. Na druhou stranu, neuvěřitelná krajina kolem tohle lopotné pachtění se vynahrazuje .

A tak pokud vám takovéhle výšky nedělají dobře nebo zrovna třeba nejste v Mexiku, abyste si do Nevada udělali na otočku výlet, pro představu vám tu nechám pár fotek.

DSCN5051

Na úpatí se nachází borovicové lesy mírného podnebí. Potud ještě jedeme v autě a občas zastavujeme, abychom si něco vyfotili. Pořád se nám dýchá bezvadně.

DSCN5093

Sice nebyl sníh, ale zase to tam hezky rozkvetlo. V této výšce postupně ubývají stromy a dál roste jenom tráva.

DSCN5096

Krajina i podbení se s narůstající výškou mění, tady už nerostou žádné stromy a pro mlhu není  pořádně vidět blízký kráter. Stále ještě stoupáme v autě

DSCN5106

Poslední fotka z auta před záchytným parkovištěm. Vypadá to, že kvůli mlze toho moc neuvidíme, ale občasný sluneční paprsek nám dává naději.

DSCN5120

Tady už jdeme pěšky ten poslední usek ke kráteru. Co 100 metrů se zastavujeme, abychom popadli dech, ale přitom předstíráme, že jsme na tom s kondičkou přece dobře a že jsme se zastavili samozřejmě jenom za účelm vyfocení si krajinky.

DSCN5132

Neustálé návaly mlhy najednou mizí i odkrývají výhled do kráteru.

DSCN5135

Menší Měsíční jezero.

DSCN5149

Větší Sluneční jezero.

DSCN5151

Sestupujeme ke Slunečnímu jezeru….

DSCN5158

… a jde to docela dobře, i přes neustálé nekontrolovatelné sjíždění po volných kamenech.

DSCN5160

A jsme u jezera! Voda je studená!

DSCN5161

Kde jsou rostliny, tam jsou i čmeláci! (i kdyby to bylo ve 4600m n. m.)

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s