Mých 8 minut slávy aneb jak jsem komentovala mexické volby ve Studiu 6 na ČT24

Když jsem psala rozhovor pro lidovky a taky článek na blog o politické kampani mezi indiány, netušila jsem, že 6 dní po zveřejnění budu sedět v televizním studiu ranní zpravodajské relace ČT24 Studio 6 a komentovat průběh a výsledky mexických voleb. A tak v úterý večer, ve chvíli, kdy jsem si všimla urgentních mailů i zpráv na facebooku od redaktorů ČT, jestli bych souhlasila s krátkým rozhovorem už na středeční ráno, jsem byla dost v šoku a taky v euforii. Jakože někoho vážně zajímá Mexiko, a proto čte můj blog (tím myslím i někdo jiný než moji rodinní příslušníci a kamarádi), a že tedy to moje pachtění má nějaký smysl. Moc jsem nad tím zkrátka nepřemýšlela a souhlasila jsem. A pak to začalo.

Hned jak jsem odeslala email, že teda zítra ráno by to šlo, dostavil se pocit paniky. Začala jsem si představovat, na co se mě budou ptát, co tam teda vlastně budu vyprávět a jak to všechno srozumitelně podat v dost omezeném čase osmi minut. Nechtěla jsem přehnaně přiživovat všechny negativní konotace, které si v ČR o Mexiku díky občasným zprávám o válce proti drogovým kartelům děláme (koneckonců jeden z důvodů, proč píšu celý tenhle blog), ale zároveň jsem nechtěla vyvolávat přehnaně optimistickou iluzi, že v Mexiku je vlastně všechno v pořádku a nic se tam neděje. Zkrátka tak nějak co nejobjektivněji popsat mexickou realitu, ale zároveň být politicky korektní a ani zbytečně nevyvolávat pocit, že Mexiko je země uplného chaosu a násilí. Přece jenom politika je asi všude dost citlivé téma, a zvlášť, když mluvíte o zemi, ze které nejste, kterou máte rádi, zároveň vidíte různé nedostatky, ale nechcete, aby to vyznělo jenom jako negativní kritika. Rozhodla jsem se na to tedy pořádně připravit, a tak jsem do 3 do rána seděla u počítače, pročítala všechny možné a nemožné politické komentáře a sloupky, konzultovala přes Skype volby s mexickými kamarády, stoupenci různých politických uskupení i stran, a pak se šla na tři hodiny prospat. Ve tři čtvrtě na šest jsem vstala, zjistila, že jsem se díky stresu a nedostatku spánku nachladila a ztratila hlas, pak jsem pospíchala k zubařce, která se mě už druhý den v kuse snažila dát do pořádku, protože 5 dní předtím se mi začal prořezávat zub moudrosti a v 8:15 už jsem byla na Kavčích Horách. Asistentku asi moje pytle pod očima dost vyděsily, takže mě hned zavedla do maskérny a v 8:48 už jsem seděla na křesle pro hosty. Moderátor Daniel Stach se mě celý vysmátý (fakt jsem mu v tu chvíli tu optimistickou a uvolněnou náladu záviděla) zeptal, jak se mám, načež jsem mu úplně ochromená panikou, strachem a stresem odpověděla, že jsem strašně, ale strašně moc nervózní. Ta kombinace nachlazení, nevyspání, bolavého zubu, a především strachu, že řeknu něco nevhodného, totiž zapracovala, a já tam seděla na pokraji nervového zhroucení: ono taky zkuste si naživo mluvit do televizního vysílání o propojení organizovaného zločinu a vlády v zemi, kam se ještě chcete někdy vrátit a nechce tedy nikoho zbytečně dráždit ani urazit. Na to mi on se širokým úsměvem odpověděl, že není proč být nervózní, ať si to představím, jako kdybychom si povídali jen tak někde v hospodě. Než jsem mu stihla vysvětlit, že do televize si vážně netroufnu říct totéž, co bych mu řekla někde v hospodě, sepnuly kamery a začal rozhovor. Řekla jsem „dobrý den, děkuju za pozvání,“ což bylo to jediné, co jsem měla dopředu rozmyšlené a nacvičené, a následně se snažila akorát příliš nekoktat. Celou dobu jsem se jenom koukala na svoje nohy, naštěstí skryté pod stolem, jak se mi nekontrolovatelně klepou, a snažila se nějak v duchu zpracovat otázky a zformulovat přijatelné, ale pravdivé odpovědi.

Když jsem se na sebe pak doma podívala na záznamu, naštěstí to nebyl takový průšvih v porovnání s tím, jaký jsem měla ze sebe v onu kritickou chvíli pocit. Ve studiu mi totiž přišlo, že jenom blekotám, aniž by to mělo hlavu a patu, a jediné, na co jsem schopná se soustředit, jsou ty klepající se nohy. Zpětně musím uznat, že to nebylo tak hrozné, sice jsem neřekla všechno, co jsem chtěla- nebyl čas- a vlastně celé moje noční samostudium přišlo úplně vniveč, ale alespoň jsem neřekla nic, čeho bych později mohla litovat.

Většina reakcí byla pozitivní, a to i mezi Mexičany. Aby to totiž bylo spravedlivé a náhodou si v Mexiku nemysleli, že je pomlouvám a schválně to dělám v jazyce, kterému nikdo nerozumí, záznam rozhovoru jsem sdílela na facebooku a opatřila jsem ho i španělským překladem. Většina byla ráda, že se o situaci v jejich zemi mluví, a to v širším kontextu, než je v ČR zvykem, tedy místo kusých informací převzatých z velkých zpravodajských agentur jsem se pokusila o takový menší rozbor celkové situace. Negativní reakce byla dosud pouze jedna a to od jednoho Mexičana, který žije v Praze a o kterém vím, že existuje, protože mexická komunita v ČR je malá a všichni se znají, ale to je asi tak všechno. Ten si ve facebookové diskuzi servítky rozhodně nebral, asi jako kdybychom byli staří známí (nebo spíš odvěcí nepřátelé), několikrát mě označil za svini, a vyhrožoval (nebo mi předem oznámil?), že požádá mexické velvyslanectví v ČR, aby zaslalo diplomatickou nótu České televizi a mně zakázalo další vstup na území Mexika, to abych se naučila nepomlouvat jeho zemi. Vím, že jsem mluvila o velice citlivém tématu, ale na druhou stranu jsem si dávala hooodně velký pozor (a proto jsem byla tak nervózní), abych neřekla nic, co bych neměla podložené solidními argumenty a snadno dostupnými fakty, a abych nemluvila jenom o tom negativním. Tak doufám, že zůstane jen u výhružek, Česká televize si mě zas někdy pozve a já příště pojedu do Mexika jako vždy bez jakýchkoli problémů.

Advertisements

2 thoughts on “Mých 8 minut slávy aneb jak jsem komentovala mexické volby ve Studiu 6 na ČT24

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s