Jak se dělá politika u indiánů

Na začátku dubna jsem měla možnost se zúčastnit zahájení předvolební kampaně jedné politické strany v malém městečku Ixtepec v horách na severu státu Puebla. Místní kandidát na federálního poslance se tam mezi místním indiánským obyvatelstvem snažil získat co nejvíce sympatií od budoucích voličů.

Tuto neděli 7. června se totiž v Mexiku budou konat volby, a to jak na úrovni federální, kdy se kompletně obmění osazenstvo v Poslanecké sněmovně, tak i na té lokální: 9 států si zvolí nového guvernéra a poslance do místních parlamentů a také se budou volit starostové téměř tisícovky měst v 18 státech. Nejsilnější tradiční politické strany jako je PRI, PAN a PRD se spolu s dalšími 7 stranami i nezávislými kandidáty utkají o hlas více než 80 000 000 mexických voličů. Národní volební úřad (INE) na předvolební kampaně vyčlenil v přepočtu necelých 9 miliard Kč, které si mezi sebou rozdělily jednotlivé strany. Právě masivní a drahé volební kampaně, které jsou placeny nejen z oficiálních peněz od INE, ale často také i z ilegálně odkloněných prostředků z obecních či státních kas a štědrých příspěvků od drogových kartelů, často kontrastují s chudobou, v níž žije více než 50% mexického obyvatelstva. Zkrátka se vyplatí zainvestovat velké peníze do možnosti dál se podílet na mexické politice a hlavně přerozdělovat státní peníze či zadávat státní zakázky, v případě kartelů zajistit si bezproblémovou spolupráci s místními autoritami a tudíž beztrestnost.

Ixtepec je těžce dostupná horská obec s několika přilehlými osadami ve státě Puebla. Lze se tam dostat jenom po jedné silnici a nikdy to nebude rychlostí vyšší než 30 km za hodinu; zoufalý stav vozovky stejně tak jako zatáčky a stoupání to rychleji prostě nedovolí. Do nejbližšího správního centra Zacatlánu, kam místní musí jezdit řešit mnohé administrativní úkony i na nákupy, je to zhruba 60 km, nicméně cesta autem trvá přes dvě hodiny. Většina obyvatel se kvůli nedostatku finančních prostředků musí spolehnout na hromadnou dopravu, díky čemuž se celý výlet za lejstry hodně protáhne. Ixtepec má zhruba 6000 obyvatel, přičemž 3000 žijí ve stejnojmenném správním centru, zbytek je roztroušen v menších osadách. 95% jsou indiáni z etnické skupiny Totonaků, jež mluví stejnojmenným jazykem. Muži a především mladší generace mluví i španělsky, přesto zhruba čtvrtina obyvatel mluví pouze svým původním jazykem. Třetina obyvatelstva starší 15 let neumí číst a psát a více než polovina nemá dokončený první stupeň základní školy. Většina mužů se věnuje zemědělství, tedy pěstování kávy, kukuřice, fazolí a pálivých papriček, ženy tradičně zastávají domácí práce. Každé sedmé obydlí nemá zavedenou vodu ani elektřinu.

DSCN9031

Hradba hor, kterou je potřeba překonat, abyste se do Ixtepecu dostali

DSCN9002

Ixtepec. Většinou bývají domy v městěčku mnohem lepší, vybavenější, a celkově „luxusnější“ než ty v osadách

DSCN8986

Kůň je v Ixtepecu stále ještě cenným dopravním prostředkem

DSCN9012

Místní řeznictví i s pyšně pózujícím majitelem obchodu

Ixtepec by mohl být prototypem izolované, marginalizované a extrémně chudé indiánské oblasti, kterých je bohužel v Mexiku poměrně hodně. Na druhou stranu – v očích politických stran- v takových oblastech taky žije nezanedbatelný počet voličů, kteří, i když jsou třeba analfabeti a neumí španělsky, můžou jít klidně k urnám a něco na tom lístku zaškrtnout. A tak se před volbami tradičně roztáčí kolotoč (nebo spíš cirkus?) předvolebních mítinků, kde kandidáti neznalí místních poměrů slibují hory doly. A jak to přesně probíhá?

Na místo činu, tedy k auditoriu (něco mezi kulturákem a hřištěm na basketbal), jsme dorazili asi ve tři odpoledne, na kdy bylo zahájení předvolební kampaně původně naplánováno. Ve stejnou chvíli dorazila i samotná hvězda celé akce: kandidát za stranu PRI na federálního poslance. Stejně jako my si hned ke své nevoli všiml, že auditorio je prakticky prázdné, a že místní se scházejí jen velice pomalu a laxně. Měl tedy hromadu času na to, aby vynadal organizačnímu týmu, že se jim nepodařilo sehnat dostatek acarreados. Tak se totiž v Mexiku říká předem nasmlouvaným lidem, kteří se z donucení či za nějakou protislužbu nebo odměnu zúčastňují veřejných akcí, jako jsou demonstrace či mítinky. Začalo se tedy asi ve čtyři.

Nejdřív z výšin pódia promluvili různí delegáti a spřátelení starostové, kteří se předháněli v tom, kdo košatěji popíše závratnou politickou kariéru i ctnosti kandidáta. Jedním z nich byl i lídr nějaké indiánské organizace. Asi si chtěl získat místní, ukázat, že on je taky indián, a tak si připravil zhruba pětiminutový proslov v jazyce Náhuatl. Škoda byla, že byl taky jediný, kdo tomu rozuměl, protože Totonaco, indiánský jazyk, kterým se v Ixtepecu mluví, se od Nahuátlu liší asi jako čeština od maďarštiny.

Pak se slova ujal sám kandidát. Nejdřív se rozhodl říct něco o svém politickém programu. Evidentně si to ale dopředu příliš nerozmyslel, a tak v rychlosti zmínil jenom dvě věci: že bude lobovat za rychlé postavení nové komunikace, která by zjednodušila přístup do obce, a že se zasadí o to, aby se tam vysadily ovocné stromy. Což o to, lepší silnice a tudíž dostupnost by určitě měly pozitivní efekt na život místních, ale sady? V Ixtepecu se totiž bohužel podařilo vykácet veškerou původní vegetaci horského lesa. Ta byla nahrazena půdou určenou k zemědělské činnosti, což postupem času vedlo k opakovaným sesuvům půdy v celém regionu. Kandidáta tedy napadlo, že ovocné stromy by mohly být ekologickým, udržitelným a komplexním řešením jak ekonomického strádání (díky prodeji ovoce), tak živelných pohrom. A poté mu nápady evidentně došly.

Bodem číslo dva v jeho proslovu bylo očernění nejsilnějšího politického protihráče, tedy strany PAN. O té se zmiňoval zásadně jako o „nepříteli státu“. Co chvilku mluvil o posledních dvou šestiletých obdobích, kdy se na prezidentském postu vystřídali kandidáti za stranu PAN (2000-2006 Vicente Fox, 2006-2012 Felipe Calderón), jako o době, kdy v Mexiku začalo veškeré zlo, korupce a násilí. Tak nějak taktně zamlčel, že předtím dlouhodobě vládla jeho strana PRI a po 70 let zadělávala na současné problémy. Zajímavé bylo sledovat reakce na jeho výkřiky typu „a výsledkem je 60 000 mrtvých!“, kdy se evidentně odkazoval na výsledek drogové války, kterou prezident Calderón vyhlásil drogovým kartelům v roce 2006. Jenže… mnoho místních žije v informační izolaci a zprávy o organizovaném zločinu jdou v tomto regionu prakticky mimo ně. Černá kronika se v podobných místech většinou omezuje pouze na lokální zprávy a drby, kdy se dva chlapi opijí a pak se posekají navzájem mačetami. Pokud mu ty indiánské babičky vůbec rozuměly, musely asi koukat, o jakých 60 000 mrtvých to mluví. Navíc opět taktně zamlčel, že za vlády současného prezidenta Enriqueho Peñi Nieta ze strany PRI jsou roční počty obětí v důsledku organizovaného zločinu ještě vyšší.

Když si všiml, že ani to nemá moc velký účinek, rozhodl se lidi motivovat trochu pozitivněji: zbytek času už se věnoval pouze tomu, že vychvaloval vládu současného prezidenta Peñi Nieta (2012-2018) ze „své“ strany PRI. To, že se v Mexiku hned žije lépe, demonstroval na faktu, že současná vláda plošně věnovala všem páťákům v 6 státech včetně Puebly tablety. Co na tom, že v mnoha lokalitách chybí kvalitní vyučující či budova školy je dezolátním stavu, rodiče dětí nemají peníze ani na povinné uniformy či pomůcky, mnoho dětí musí kvůli finanční tísni zanechat školy a jít pracovat. Hlavně, že mají tablety. Aby ani ti starší nepřišli vniveč, rozhodl se je navnadit slibem, že v rámci federálního programu Próspera se příjemci sociálních dávek dočkají jedné plazmové televize na domácnost. Chápu, že sledování televize je v Mexiku hodně oblíbené, od různých televizních show po telenovely a fotbal, ale aby vláda utrácela peníze na místní rozvoj za zdroj téhle pasivní zábavy?

DSCN8997

Kandidát s volebním výborem promlouvá k místním. Speciálně u stařenek v tradičním oděvu a zapletených copech si nejsem úplně jistá, jestli mluví španělsky a tudíž cokoli z hodinového mítinku porozumněly.

DSCN8996

S místním chudým obyvatelstvem velice kontrastovala tato koordinátorka kampaně, která tam ve třicetistupňovém vedru chodila v silném make-upu, kozačkách (speciálně na venkově je obojí symbolem „města“) a slunečních brýlích (celkově brýle, a především ty slunčení jsou běžné jen u cizinců nebo bohatých mexičanů) a přitom „úspěch“ celé akce natáčila/fotila na svůj smartphone

A pak mítink tak nějak rozpačitě skončil. Místo předvolebního guláše se rozdávaly tamales, kukuřičné knedlíky zabalené v banánových listech. Kandidát se šel v čele svého doprovodného průvodu projít po centru, to aby ukázal, že je taky jenom smrtelník a jak sám Ježíš Kristus se prochází mezi prostým lidem. Ale to už jsem si nechala ujít. Místní se rozhodli využít své nedělní cesty až do městečka, aby si nakoupili, a pak se pomalu začali rozcházet do různě vzdálených osad. Kdo ví, jaký vliv na jejich budoucí rozhodnutí u voleb měl tento mítink. Většina vypadala, že stejně jako vždycky, po volbách zas všechno utichne a ať zvítězí kdokoli, na ně se zapomene. Dál budou v potu okopávat svoje políčka a řešit strasti každodenního života, aniž by rozhodnutí ve „velké politice“ nějak výrazně zlepšila jejich osud.

PS.Já osobně jsem se dostala prakticky úplnou náhodou na předvolební mítink kandidáta za stranu PRI. Chtěla bych zdůraznit, že si nedělám přehnané iluze, že by jiné strany byly výrazně lepší (či naopak horší); na základě toho, co jsem slyšela a četla, myslím, že mítinky PAN, PRD i dalších stran budou velice podobné. Základem jsou útoky na politické protivníky, zveličování zásluh vlastní strany a přivlastňování si zásluh cizích i rozdávání reklamních předmětů i potravin. K nějakým konkrétním cílům řešícím konkrétní problémy se v předvolební kampani zavázal a před notářem podepsal snad jen prezident Peña Nieto v roce 2012, nicméně tam je zas diskutabilní, do jaké míry se mu daří své sliby splnit; v tuto chvíli, kdy už je prakticky v polovině svého funkčního období, jich dosud splnil pouze 28 z 266, celkově jeho popularita klesla a celá jeho vláda se nachází v dost hlubéké krizi.

DSCN9006

Místní se rozchází…

DSCN9008

..aby si nakoupili a dál žili svůj každodenní těžký život

Reklamy

One thought on “Jak se dělá politika u indiánů

  1. Pingback: Mých 8 minut slávy ve Studiu 6 na ČT24 aneb jak jsem komentovala mexické volby | Mnoho tváří Mexika

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s