Baja California Sur (část 2.): Todos Santos a neklidné město klidu La Paz

Baja California Sur je rozlohou srovnatelná s Českou Republikou, zato obyvatel má asi tak 14x míň, přičemž míra urbanizace je vysoká. Ono je to docela vysvětlitelné- podmínky v poušti jsou dost extrémní, zemědělská produkce je proto minimální. Ve velké míře se daří jenom rybolovu. Stát žije především z turistického ruchu, který těží z krásných pláží a rozmanitého podmořského života. Proto, když se zeptáte místních, velká část z nich či alespoň jejich rodiče nejsou přímo z Baja, ale přistěhovali se tam z jiných částí Mexika za prací v turistickém ruchu.

My jsme z neturističtější oblasti Cabos pokračovali v naší cestě do Todos Santos a ještě před odjezdem jsme zjistili, že na dopravní spojení po celém státě má prakticky monopol jedna jediná autobusová společnost. Podle toho taky nastavuje ceny: třeba mezi La Paz a Loretem, což je cca 350 km (odpovídá trase Praha-Ostrava), stojí jízdenka zhruba 1000 Kč a to je tak dvojnásobná cena oproti mexickému průměru. Mezi Cabos a La Paz naštěstí pendlují i menší dodávky pro odhadem 15 lidí. Ty si účtují méně a je vidět, že je využívají více místní než turisti (ti chudší turisti, kteří si hned na začátku nevypůjčí auto). A právě jejich služeb jsme využili.

DSCN6638

Konkurenční autobusové „nádraží“ i s „autobusem“

Todos Santos je Pueblo Mágico, tedy „kouzelné městečko“. Tento titul přiděluje mexická vláda obcím s kulturním přínosem a turistickým potenciálem. Většinou to bývají městečka s indiánskou kulturou, zachovalou architekturou z koloniálních dob, zachovalými tradicemi či gastronomií, s něčím, co je činí jedinečnými.

U Todos Santos jsme si teda ale nebyli příliš jistí, proč je to Pueblo Mágico. V minulosti to bylo asi půvabné místo, nicméně turistický ruch s veškerou atmosférou zatočil. Je tam jedna koloniální misie, ale takových je po Baja California poměrně hodně. Pak je tam spousta malých galerií, které si založili američtí vysloužilí umělci, kteří si Todos Santos vybrali za místo, kde příjemně strávit důchod; tak aby měli nějaké to kulturní vyžití. Taky je tam Hotel California, který prý byl v 70. letech inspirací pro stejnojmennou píseň od skupiny Eagles, ale údajně je to celé podvod. Zpěvák skupiny sice měl prohlásit, že Todos Santos v době složení písničky neznal, natož, aby tam někdy byl, ale to nebrání tomu, aby celý hotel i s restaurací a obchodem se suvenýry z této pověsti nežil dodnes. Jinak městečko působí mrtvě: po mexické hlučnosti a bujarosti není ani stopy. Ulice jsou prázdné a stejně tak i většina domů v centru. Ty slouží jenom několik týdnu ročně jako prázdninové útočiště movitých Američanů.

Kolem Todos Santos je alespoň pěkná příroda. Palmy dodávají nádech opravdové oázy uprostřed pouště. A jen půlhodinku pěšky od městečka jsou krásné pláže (vhodné především pro surfování), zátoky, skály s vyhřívajícími se lachtany, vyhlídky.

DSCN6720

Kamenitá pláž u Punta Lobo. Lobo marino je ve španělštině lachtan, a taky se tam jejich hýkání všude ozývalo

DSCN6740

Poušť obklopující Todos Santos- jako koneckonců jakékoli jiné město v Baja California Sur. Poušť totiž obklopuje úplně všechno

DSCN6742

Oáza s palmami plynule přecházející v pláž s bílým pískem.

Naší další zastávkou byla La Paz, hlavní město Baja California Sur. Rozhodli jsme se ozkoušet naše štěstí a zjistit, jak by se nám cestovalo stopem. Výsledek byt takový, že dobře: asi páté auto, na které jsme u silnice mávli, nám zastavilo, a tak jsme o hodinu a půl byli na místě.

I když je Mexiko vážně hodně velká země, tak občas prostě na nějakého toho známého natrefíte. V našem případě to znamenalo Paka, kamaráda mého přítele taktéž ze Saltilla, který se asi tak pět dní před naším příjezdem do La Paz přestěhoval za svojí novou přítelkyní Verou. Seznámili se přes facebook před 4 měsíci, jednou se konala týdenní návštěva v Saltillu a pak se rozhodli do toho praštit, seznámit děti (každý má dvě) a sestěhovat se. Jak z mexické telenovely. Vero a Pako byli tak milí, že nás v duchu mexické zdvořilosti Mi casa, tu casa („můj dům je tvůj dům“) u sebe pohostili celkem 4 dny, a to bez jakéhokoli ohlášení. Vero má stánek, který se jmenuje La Gaviota (to je taky její přezdívka) a kde prodává ty nejlepší tacos (placky) a quesadillas (placky se sýrem) s obalovaným rybím masem a krevetami, tak dobrými, že o ní píšou i v místních novinách. Jestli někdy budete mít cestu kolem La Paz, stavte se u ní ve čtvrti Manglito!

DSCN6762

Před otevřením stánku je třeba koupit čerstvé rybí maso nejlépe přímo u rybářu, ale těm to onen den nějak trvalo, a tak jsme šli nakoupit do rybárny. Zpracovávali rychlostí blesku! Než bys řekl švec, bylo vykucháno

DSCN6766

Vero připravuje quesadillas s krevetami

DSCN6768

Konečný výsledek: pšeničná placka se sýrem a krevetami, zeleninovým salátem, pico de gallo (směs koriandru, rajčete a cibule) a dvěma různými zálivkami

La Paz bylo ještě před rokem poměrné malé (200 000 obyvatel), klidně město, kde život se točí kolem Malecónu (peší zóny na nábřeží) a život ubíhá tak nějak pomalu. O pověst nejbezpečnějšího a nejklidnějšího města v Mexiku ovšem přislo před necelým rokem díky zatčení ve své době nejhledanějšího narkobarona Chapo Guzmána, vůdce kartelu ze Sinaloy. Protože Baju od Sinaloy dělí jenom Cortésovo moře, za jeho „vlády“ bylo jasné, kdo bude mít poloostrov pod palcem, a proto byl klid. Avšak od chvíle jeho zatčení a následného oslabení celého kartelu začaly rivalské skupiny organizovaného zločinu mezi sebou bojovat o privilegium prodávat v La Paz a celé Baja California Sur drogy. To se jako jinde v Mexiku projevuje přestřelkami a zohavenými mrtvolami na ulicích, těch bylo za poslední 3 měsíce více než 50. V době našeho pobytu v La Paz se proto konala demonstrace nespokojených občanů volající po navrácení klidu a bezpečnosti do ulic. Další důkaz, že strategie „zatkneme/zabijeme pár narkobaronů, a pak uvidíme“ se moc neosvědčuje.

Ale abych nekončila tak pesimisticky: většina násilí je pro průměrného turistu neviditelná a většina obyvatel La Paz je velice milá a vřelá. Navíc je to ráj pro milovníky rybího maso a mořských plodů, v okolí jsou krásné pláže, není tam tolik turistů jako v Cabos a taky v centru dělají skvělé clamatos, nápoje na bázi rajčatovéhu džusu, které tady dovedli do dokonalosti (samozřejmostí je sušené pálivé paričky a limteková štáva a kromě oříšků, celeru a okurky do nich sypají třeba krevety nebo sušené maso).

DSCN7197

Krásná čistá městská pláž přímo v La Paz, i moře je průzračné.

DSCN7236

Typické lednové sobotní odpoledne s Pakem, mým přítelem a Vero: v přístavu jsme nakoupili mušle, v sámošce piva, obojí dali do chladícího boxu a vyrazili směr pláž, kde jsme všechno snědli a vypili

DSCN7186

A takhle ta naporcovaná mušle vypadá sekundy před tím, než jí strčíte do pusy: pokapaná limetkovou štávou, maggi kořením, pálivou omáčkou huichol a solí. Původně se mi do toho nechtělo, ale výsledek je překvapivě dobrý.

FSCN7300

Popíjíme clamato s krevetami a sušeným masem

Po La Paz jsme se rozhodli dojet stopem do téměř 700 km vzdáleného San Ignacio pozorovat velryby, ale o tom až zase příště.

Advertisements

One thought on “Baja California Sur (část 2.): Todos Santos a neklidné město klidu La Paz

  1. Pingback: Baja California Sur (část 3.): Stopem za velrybami a zase zpět | Mnoho tváří Mexika

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s