(velko)Město Mexiko

Hlavní město Mexika se jmenuje město Mexiko. Přestože většina Čechů si nejspíš vybaví anglický název Mexico city, já jsem pro, aby se používal buď původní výraz ve španělštině (Ciudad de México) nebo v češtině (město Mexiko). Stačí si uvědomit, že před cca 150 lety Spojené státy zabraly více než 1/3 mexického území (proto má celý jih USA podezřele španělská jména) a i v současnosti se řídí mexická ekonomika (ale i politika, bezpečnost atd.) především podle amerických pravidel; proto je vztah Mexičanů vůči jejich severnímu sousedovi přinejmenším problematický a nazývat jejich hlavní město anglickým výrazem mi přijde jako další, třebaže nevědomé, upevňování nadvlády USA nad Mexikem.

Ve španělštině existuje mnoho dalších způsobů, jak hlavní město nazývat: jednoduše México (Mexiko), podle administrativního členění Distrito federal (Federální distrikt) či zkratkou el D. F. [de-efe], hovorově el defectuoso (odvozeno od el D. F., v češtině znamená „vadný“ či „chybný“) nebo chilangolandia [čilangolandia], tj. země, kde žijí chilangos (hovorové označení obyvatel hlavního města).

K založení hlavního města se pojí mýtus: národ Mexiků (známější pod jménem Aztékové) se po dlouhou dobu stěhoval po území dnešního Mexika a hledal svoji zemi zaslíbenou, kterou jim božstvo Huitzilopochtli popsalo jako ostrov uprostřed jezera, kde na skále poroste nopál a na něm bude sedět orel pojídající hada (mexický národní symbol, který je mimochodem i na vlajce). Tuto scénu údajně našli v roce 1325 v Mexickém údolí a místo pojmenovali México-Tenochtitlan. Význam slova México se tradičně překládá z jazyka nahuatl jako „místo, kde se nachází pupek Měsíčního jezera“, čímž odkazuje na původní polohu města- na ostrově uprostřed jezera. Tenochtitlan znamená „místo, kde se nachází tunas (plody kaktusu nopálu/opuncie) na kamenech“.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Obraz a maketa Tenochtitlanu v Národním antropologickém muzeu.

Postupem času se z ostrovního města stala metropole Aztéckého impéria a právě tam došlo k jeho pokoření španělskými dobyvateli v roce 1521. Původní město bylo zničeno a na jeho troskách bylo postaveno nové hlavní město místokrálovství Nového Španělska. Na počátku 19. století se z města Mexika stalo hlavní město nové nezávislé mexické republiky.

DSCN5955

Město Mexiko v roce 1855. Litografie v Muzeu města Mexika

Od 40. let dvacátého století začalo Mexiko procházet industrializací, což vedlo k masové migraci venkovského obyvatelstva do měst, především do toho hlavního, a od 60. let začaly překotně vznikat nové obce již za oficiálními limity hlavního města. Ty dnes spolu s hlavním městem tvoří soustavně zastavěnou metropolitní oblast Mexického údolí. V současnosti žije na území hlavního města rozděleného do 16 městských částí (delegaciones) kolem 9 000 000 obyvatel (na cca 1500 km², tj pouze 3x více než Praha), nicméně celkem v rámci metropolitní oblasti Mexického údolí je to přes 20 000 000 obyvatel, tj. zhruba 1/6 mexického obyvatelstva.

DSCN5899

Metropolitní oblast Mexického údolí. Čísla 1-16 jsou městské části (delegaciones) hlavního města, zbytek jsou obce patřící administrativně do vedlejšího státu Mexiko. Pro představu: městská část Iztapalapa (č.7) má 113 km² (přibližně velikost Olomouce) a žije v ní přes 1 800 000 obyvatel.

Díky velikosti najdete v hlavním městě od všeho něco: klasické koloniální čtvrti (centrum města je památka UNESCO), moderní čtvrti s mradodrapy, chudinské čtvrti typu brazilských favel, „města uvnitř měst“ pro bohaté- oplocené čtvrti s ochrankou, čtvrti vesnického rázu, které nedávno pohltila urbanizce, a pak běžné čtvrti pro střední a nižší střední třídu, kde žije většina obyvatelstva- většinou dvoupatrové domky, českých paneláků byste se tady nedočkali

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Pohled z mrakodrapu Torre Latina

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Střet tradičního a moderního: pohled na město ztrácející se v nedohlednu a smogu z 2000 let starého archeologického naleziště Cerro de la Estrella, městská část Iztapalapa

DSCN3919

Maloměstský ráz čtvrtí v Magdalena Contreras

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Chudinská čtvrť na severu města, Gustavo A. Madero

DSCN6087

Parčík u kostela San Jacinto, Coyoacán

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Socha Anděla nezávislosti, odkud často vycházejí demonstrace. V pozadí Paseo de la Reforma, kde se nachází mexická burza, banky, sídla velkých podniků

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Každodenní hemžení v centru města

DSCN0135

Ulice, kde jsem rok žila. Městská část Cuauhtémoc. Mimochodem, ten polorozpadlý brouk tam stojí dodnes a přibyla k němu cedule: o autu víme, budeme ho používat a nikdo nemá právo ho nechat odtáhnout

Reklamy

4 thoughts on “(velko)Město Mexiko

  1. Pingback: Územní uspořádání Mexika | Mnoho tváří Mexika

  2. Pingback: Dobrodružství v podzemí | Mnoho tváří Mexika

  3. Pingback: Kukuřice a pálivé papričky: základ mexické kuchyně | Mnoho tváří Mexika

  4. Pingback: Bezpečnostní situace v Mexiku (aneb jak přežít cestování po Mexiku v roce 2016) | Mnoho tváří Mexika

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s