Ayotzinapa. Jak a proč vlastně „zmizelo“ 43 studentů?

Dnes jsou to přesně dva měsíce od 3 útoků ve městě Iguala (stát Guerrero), při kterých zemřelo násilnou smrtí 6 lidí, 25 bylo zraněno a 43 zmizelo. 43 studentů venkovské učitelské školy v Ayotzinapě. Kdo byli tito studenti, proč byli napadeni a jak vlastně zmizeli?

Venkovské učitelské školy (Escuelas Normales Rurales) začaly vznikat ve dvacátých letech minulého století jako nástroj pro šíření vzdělání na zaostalém venkově. Myšlenka byla jednoduchá- poskytnou státem placenou výuku v učitelské škole, internátní ubytování, stravu a stipendium pro talentované jedince z nejchudších vrstev, aby oni sami se stali učiteli prvního stupně ve svých vesnicích, předávali dál vědění (především základní gramotnost a zemědělské poznatky) dalším generacím tak, aby Mexiko postupně dosáhlo svého cíle- být moderní nezávislá země. V polovině 30. let byl na popud tehdejšího prezidenta výukový plán pro budoucí učitele ovlivněn marxismem, jakobínstvím a celkově levicovým smýšlením, což se díky jisté autonomii škol uchovalo až do dnes. Od 40. let se změnil směr mexické politiky, a tak školy místo podpory začaly zakoušet represi, nedostatečné financování a pokusy o radikální transformaci či přímo zrušení- a s tím se potýkají dodnes. Díky tomu je to instituce financovaná vládou, která se ale zároveň proti vládě ostře vymezuje.

Díky zajištění bezplatného vzdělání, stravy a ubytování jsou dodnes venkovské učitelské školy častá volba pro studenty z nejchudších částí Mexika, kteří by neměli prostředky na jiné vysokoškolské studium. Navíc je studium na této škole často vnímáno jako způsob, jak pomoci své komunitě, i jako rebelie a odpor vůči systému a politickému aparátu, kterými si venkov připadá opovrhován, využíván nebo minimálně opomíjen. Studenti těchto škol se pravidelně a organizovaně účastní velkých demonstrací za práva studentů, odborů, levicových hnutí i svých vlastních požadavků, proti nadnárodním korporacím, vládě a kapitalismu. V současnosti funguje v Mexiku 17 venkovských učitelských škol a to především v těch nejchudších oblastech.

Studenti venskovských učitelských škol při upomínkovém průvodu 2. října 2012 (výročí brutálního potlačení studentské demonstrace v roce 1968). Kromě seznamu všech škol je na plachtě napsáno: Za osvobození mladých a vykořisťované třídy! Zvítězíme! Venkovské učitelské školy bojují za lid!

Obzvlášť škola v Ayotzinapě má pověst semeniště sociálních hnutí. Už v 60. letech z ní vycházeli vůdci levicové guerilly bojující za práva venkovanů a malých zemědělců. Naposledy o sobě dala vědět v roce 2011, kdy studenti zablokovali dálnici vedoucí do přímořského letoviska Acapulco, aby požadovali zvýšení příspěvků, opravu budov a zajištění práce ve státních školách pro budoucí učitele, a za neobjasněných okolností byli při potyčce s policií zastřeleni 2 studenti.

Osudného 26. září 2014 studenti prvního ročníku měli v plánu unést několik autobusů, kterými starší žáci zamýšleli dojet na místo své praxe a následně 2. října na demonstraci v hlavním městě k výročí masakru studentů v roce 1968. Podle svých slov si autobusy pouze „vypůjčovali“ a měli v plánu je následně vrátit, byla to pro ně běžná praktika. Toho dne se nejprve vypravili do blízkého hlavního města státu Guerrero, Chilpancinga, kde policie a vojáci jejich záměr zmařili. Po neúspěšném pokusu se rozhodli zkusit své štěstí ve vzdálenějším městě Iguala, nějakých 120 km severně od Ayotzinapy. Tam se jim na autobusovém nádraží podařilo unést 2 autobusy, se kterými chtěli odjet a vrátit se na internát, nicméně řidiči autobusu se podařilo zalarmovat ostatní řidiče, kteří pak zavolali policii.

Tou dobou se v Iguale konala veřejná oslava manželky starosty, kde mimo zmínění svých úspěchů jako ředitelky „Orgánu pro celkový rozvoj rodiny a ochranu práv“ se chtěla údajně představit jako budoucí kandidátka na post starostky pro volby v roce 2015. Starosta i manželka byli známi korumpování policie a  a svým napojením na organizovaný zločin, konkrétně na drogový kartel Guerreros Unidos (Sjednocení válečníci), o čemž se mělo vědět i mezi nejvyššími politiky. Starosta údajně stál i za několika vraždami svých politických oponentů (v tuto chvíli je kvůli tomu souzený).

Vzhledem k tomu, že unesené autobusy měly projíždět blízko náměstí, kde se konala ona oslava, a protože studenti měli pověst rebelů, starosta se rozhodl zasáhnout- bál se, že studenti chtějí oslavu i představení kandidatury jeho manželky bojkotovat a že by celá událost mohla být narušena. Vydal tedy povel, aby policie studenty zastavila.

Následovalo stíhání, přičemž nakonec musel konvoj autobusů zastavit, protože jedno policejní auto jim zatarasilo cestu. Několik studentů vystoupilo, aby auto odtlačilo a tak uvolnilo cestu. V tom se jim ale policie snažila zabránit, začali se přetahovat a padl první výstřel, který zasáhl jednoho ze studentů, což vyvolalo další střelbu ze strany policii. Někteří studenti se rozutekli, jiní se schovali za autobusy, další byli stále ještě uvnitř. Ti, kteří nestačili utéct, byli naloženi do policejních dodávek, a od té doby se o nich neví. Později následoval druhý útok mířený proti dalším studentům a reportérům, kteří se přijeli podívat na místo činu. Tentokrát to nebyla policie, ale ozbrojení muži v civilním oblečení, nejspíš členové drogového kartelu. Třetí útok se odehrál na jiném místě v Iguale a byl namířený na autobus fotbalového družstva z Chilpancinga- útočníci si ho nejspíš spletli s autobusem studentů.

Dohromady při těchto útocích zemřelo 6 lidí, 25 bylo zraněno a 43 je nezvěstných.

Až potud se různé zdroje shodují, dále následují jen domněnky, protiřečící si svědectví a doznání a hlavně nejistota, co se stalo s 43 zmizelými studenty.

Reklamy

7 thoughts on “Ayotzinapa. Jak a proč vlastně „zmizelo“ 43 studentů?

    • Ahoj, díky za komentář! Jsem ráda, že Tě článek zaujal, během zítřka bych měla dokončit a zveřejnit druhou část.
      Jinak velice dobře ozdrojované je příslušné heslo na wikipedii (dala jsem si tu práci a většinu citací si ověřila) http://es.wikipedia.org/wiki/Desaparici%C3%B3n_forzada_en_Iguala_de_2014
      obecně se tématu věnují všechny mexické noviny a servery, já bych asi nejvíc doporučila http://www.jornada.unam.mx , http://www.proceso.mx a http://www.sinembargo.mx . O tom, jak fungují venkovské učitelské školy, vím z vyprávění, znám tři mexičanky, které tam chodily. Případně mi klidně napiš, co konkrétně Tě zajímá. Zdravím :)

      To se mi líbí

      • Ahoj, děkuji za odpověď. Já se chystám taky na čánek, chci se zaměřit na protesty proti Nietovi…vypadá to tam dost zajímavě, komentátoři tvrdí, že se jedná o největší pnutí ve súpolečnosti od dob Mex. revoluce! …tak uvidíme…, jen mě štve, že tam zrovna nejsem, byl jsem tam před rokem a půl….Btw, četl jsem tvůj profil, jsme na to skoro stejně, taky pořád přemýšlím, jak se tam vrátit, kde sehnat zaměstnání apod. Studuji na FF UHK latinskoamerická studia, zrovna se peru s diplomkou ohledně EZLN…nejdříve jsem jí chtěl pojmout tak, že bych identifikoval vliv povstání EZLN na demokratizaci Mexica…já si myslím, že nějaký vliv tam byl, můj vedoucí si to však nemyslí..:) tak teď začínám pracovat na neozapatistických sítích….hodně sil při psaní, měj se hezky…

        Liked by 1 osoba

  1. Pingback: Ayotzinapa (část 2.): Symbol národních prostestů | Mnoho tváří Mexika

  2. Pingback: Aristegui, Méxicoleaks a boj o svobodu slova | Mnoho tváří Mexika

  3. Pingback: Bezpečnostní situace v Mexiku (aneb jak přežít cestování po Mexiku v roce 2016) | Mnoho tváří Mexika

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s